Až do roku 1871 neexistovala ve Svinově samostatná škola. Děti navštěvovaly farní školu v Porubě. Svinovští pak museli pomáhat vydržovat učitele i školní budovu. Od roku 1788 začal docházet za žáky do Svinova třikrát týdně učitelský pomocník. K lepšímu se poměry zlepšily až po válce pruské. R. 1869 vyšly školské zákony a podle nich byla v r. 1871 zřízena ve Svinově samostatná jednotřídní škola. V r. 1873 se pak děti stěhovaly ze staré školy (č. 39-„vězení“, jak jí říkaly) do nové budovy spolu se starou školní tabulí a rozbitým počítadlem. V učebně určené pro stovku dětí bývalo obvykle jen 10-20 žáků.

 Dvojtřídní se škola stala v r. 1892, kdy nastal příliv obyvatel do obce (rourovna) a projevila se nutnost pořídit školu novou, neboť stará už nestačila návalu žactva. Po dlouhých rozepřích kolem nové školy mezi Němci a Čechy v obecní radě byla vystavěna a v r. 1910 otevřena nová česká škola, jejíž výstavba trvala téměř 5 let. V r. 1912 zřídila Matice opavská ve Svinově soukromou měšťanskou školu. Cílem této akce bylo posílit pozici českého obyvatelstva v obci a dát českým dětem možnost vyššího než jen základního vzdělání. Velikou zásluhu o zřízení této školy měl její první ředitel Jan Jandásek (1887-1929).

Za 1. světové války se probíjela škola jen stěží. Nebylo učitelů, nebylo peněz na provoz. V r. 1917 žádal obecní výbor (již poněkolikáté) o převzetí školy obcí, ale do veřejné správy byla předána až 1. června 1919. Poté nastal její velký rozvoj, např. v r. 1924 zde bylo v 9ti třídách vyučováno 396 žáků ze Svinova i širokého okolí. V třicátých letech počet žáků ještě stoupl, v r. 1936/37 bylo zapsáno 442 žáků. V německé škole, která v té době existovala rovněž, se vyučovalo asi 50 žáků.

 Po okupaci v r. 1938 se počet tříd v německé škole zvýšil, a to jednak proto, že se některé české děti přehlásily do německé, jednak díky přistěhovalcům ze záboru, zejména z Polska. Dětí v české škole ubývalo i proto, že se české obyvatelstvo hojně stěhovalo do neokupovaného území. Počátkem prosince 1938 byla v obci zřízena německá měšťanská škola, která byla postupně rozšiřována. Česká měšťanská škola se stěhuje do budovy české obecné školy. K 1. 9. 1941 jsou na německé obecné škole zapsány 203 děti, na německé měšťanské škole 87 žáků. K tomuto datu bylo provedeno další stěhování škol.Německá Hauptschule byla přestěhována do české obecné školy, české obecné škole je poskytnuto 5 učeben v německé škole. Ve školním roce 1941/42 končí existence české měšťanské školy ve Svinově.

 Zcela nová situace ve školství nastala po 2. světové válce. Do r. 1953 je ve Svinově mateřská škola, národní a střední škola. Po r. 1953 dochází ke změně v organizaci školství. Do r. 1961 se děti od 6ti do 14ti let učily v osmileté střední škole, od září 1961 byla školní docházka o rok prodloužena a název školy změněn na základní devítiletá škola. Název základní škola nese od r. 1979 dosud.



Ředitelé...

Obecná škola

  • 1871 Adolf Richter, správce
  • 1900–1930 Karel Starůstka, správce
  • 1930–1935 František Friedrich, ředitel
  • 1936–1939 Rudolf Novák, ředitel

Měšťanská škola

  • 1912–1929 Jan Jandásek
  • 1929–1939 František Pokluda

Při okupaci převzal z příkazu německých úřadů všechny svinovské školy v říjnu 1938 německý učitel Johan Kunz. Česká obecná škola byla přejmenována na Volksschule II (Volksschule I byla německá) a řídil ji Max Czapka 1939-1944. Měšťanská škola byla změněna na Burgerschule, později Hauptschule. V lednu 1945 byly obě školní budovy zabrány německou armádou pro vojenský lazaret.

Obecná škola

  • 1945–1948 Konstantin Ohanka
  • 1948–1951 Karel Šajnar

Měšťanská škola

  • 1945–1950 Jan Kudela
  • 1950–1953 Josef Lysík

Národní škola

  • 1951–1953 František Mrázek

V roce 1953 došlo ke sloučení národní školy a střední školy v tzv. osmiletku, později devítiletku.

  • 1953–1962 Josef Lysík
  • 1962–1970 Josef Hrbáč
  • 1970–1978 Albert Zdrálek
  • 1978–1989 Zdeněk Hrůza
  • od r. 1989 Mgr. Zdeněk Ivančo